
Takže dnes jenom okrajově pár slov o mě, žádný srdceryvný příběh nečekejte, zpovídat se nehodlám, i když možná někdy příště, kdo ví.... :) .
Momentálně ( i když nevím na jak dlouho :) jsem studentka druhého ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Právo sice asi není úplně smyslem mého života, nicméně titulu je dneska potřeba a já bych jednou byla velmi ráda natolik samostatná a soběstačná abych se byla schopná kvalitně postarat minimálně o sebe ( a v případě předpokládaného selhání zatím neznámého potencionálního otce mých potenciálních potomků i o ně :). Pravdou ale je, že v poslední době často přemýšlím, zda jsem si pro dosažení tohoto cíle nemohla zvolit jednodušší cestu...Nicméně..bez boje se nikdy nevzdávám a proto vytrvávám. Proč bych měla dostat titul zadarmo, když si ho můžu pěkně vydřít, no ne? XDD ( vytrvávám rovněž díky vizi velmi drahých razítek která snad jednou budu rozdávat jako na běžícím páse :) .
Jinak live mě můžete potkat buď v Rožnově, kde bydlím s mamčou a se psem, v Olomouci, kde bydlím se dvěma právničkama, nebo ve Valmezu, kde mám většinu kamarádů....i když teda...ve VM je lepší mě nevidět... ;)
Dle hesla "můj čas, je pouhopouhé prozatím... :)" se nerada jenom tak flákám, tudíž se snažím dát svému "času" alespoň nějaký nepatrný smysl. Proto se v Olomouci věnuju usilovnému studiu a po studiu zaslouženému odpočinku ( buď v Účku :) nebo nějaký spinning, posilovna a tak....), v Rožnově sem tam pracuju ve Skanzenu jako sofistikovaná průvodkyně :), semtam pracuju někde v baru jako barmanka :) a jinak se pilně věnuju rodině a všem přátelům, které nemám možnost vídat tak často jak bych chtěla a o Valmezu radši ani nemluvím XDD. Faktem ale je, že většinu času bohužel trávím nad učením...je to náročné, ale jaký si to uděláš....takový to máš...znáte to ne? No a když už nevím co bych, tak mám ráda kvalitní filmy, kvalitní knížky a v poslední době i kvalitní seriály... :) Jsem přeci jenom ženská no ne?
No a finálně...je třeba asi dodat, že mám asi o čtyři hodiny kratší den než průměrný člověk. Já mám prostě těžká rána...dost špatně se s tím žije, hlavně před zkouškou..nicméně..kvalitní spánek je pro mě základ.
A abych nezapoměla..mojí největší vášní je cestování. Když nejsou peníze, stačí mi blízké okolí, pokud jsou, ráda se podívám kamkoliv. Čím větší divočina, tím líp pro mě. Aktuálně mě nejvíc láká Asie, ale mojí absolutně největší touhou je vidět svět. Pokud možno celý a ničím nepřibarvený. Chtěla bych znovu stát na vrcholcích rýžových plantáží, chtěla bych vidět Angcor Vat v Cambodgie
a chtěla bych cítit vítr vanoucí ze Sahary. Chtěla bych vidět život v Kongu, chrámy v Peru a Taj Mahal v Indii. Chtěla bych vidět válkou zničený Afghánistán a z mrtvých vstávající Irák. Chtěla bych stát před Zdí nářků v Izraeli a chtěla bych se projít po Velké Čínské zdi. Toužím se podívat do Lhasy v Tibetu a toužím znovu vidět píli a vytrvalost Vitnamu.
Nebaví mě ležet na pláži a koukat na moře a nebaví mě stereotyp. Mám ráda život na hraně, mám ráda tu chvíli, kdy pocit že už nemůžu dál vystřídá pocit naprostého nadšení, kdy totální vyčerpání vystřídá příval energie. Mám ráda ty chvíle, ve kterých si říkám, že právě tohle bych si chtěla pamatovat do konce života a mám ráda ty chvíle, kdy mám strach něco udělat, něco nového, něco nebezpečného, rozhodnout se........ a pak, když to udělám, ať to dopadne jak chce..jsem na sebe pyšná. Za to rozhodnutí, za to odhodlání, za to, že jsem sebrala všechnu odvahu. Tohle je pro mě ten pravý rockenroll...Tohle je to co mě baví...to, že jsem stále schopná posouvat své hranice a nacházet nové a nové záchytné body. Život je hra, a já jsem hráč. Hazardní.
Momentálně ( i když nevím na jak dlouho :) jsem studentka druhého ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Právo sice asi není úplně smyslem mého života, nicméně titulu je dneska potřeba a já bych jednou byla velmi ráda natolik samostatná a soběstačná abych se byla schopná kvalitně postarat minimálně o sebe ( a v případě předpokládaného selhání zatím neznámého potencionálního otce mých potenciálních potomků i o ně :). Pravdou ale je, že v poslední době často přemýšlím, zda jsem si pro dosažení tohoto cíle nemohla zvolit jednodušší cestu...Nicméně..bez boje se nikdy nevzdávám a proto vytrvávám. Proč bych měla dostat titul zadarmo, když si ho můžu pěkně vydřít, no ne? XDD ( vytrvávám rovněž díky vizi velmi drahých razítek která snad jednou budu rozdávat jako na běžícím páse :) .
Jinak live mě můžete potkat buď v Rožnově, kde bydlím s mamčou a se psem, v Olomouci, kde bydlím se dvěma právničkama, nebo ve Valmezu, kde mám většinu kamarádů....i když teda...ve VM je lepší mě nevidět... ;)
Dle hesla "můj čas, je pouhopouhé prozatím... :)" se nerada jenom tak flákám, tudíž se snažím dát svému "času" alespoň nějaký nepatrný smysl. Proto se v Olomouci věnuju usilovnému studiu a po studiu zaslouženému odpočinku ( buď v Účku :) nebo nějaký spinning, posilovna a tak....), v Rožnově sem tam pracuju ve Skanzenu jako sofistikovaná průvodkyně :), semtam pracuju někde v baru jako barmanka :) a jinak se pilně věnuju rodině a všem přátelům, které nemám možnost vídat tak často jak bych chtěla a o Valmezu radši ani nemluvím XDD. Faktem ale je, že většinu času bohužel trávím nad učením...je to náročné, ale jaký si to uděláš....takový to máš...znáte to ne? No a když už nevím co bych, tak mám ráda kvalitní filmy, kvalitní knížky a v poslední době i kvalitní seriály... :) Jsem přeci jenom ženská no ne?
No a finálně...je třeba asi dodat, že mám asi o čtyři hodiny kratší den než průměrný člověk. Já mám prostě těžká rána...dost špatně se s tím žije, hlavně před zkouškou..nicméně..kvalitní spánek je pro mě základ.
A abych nezapoměla..mojí největší vášní je cestování. Když nejsou peníze, stačí mi blízké okolí, pokud jsou, ráda se podívám kamkoliv. Čím větší divočina, tím líp pro mě. Aktuálně mě nejvíc láká Asie, ale mojí absolutně největší touhou je vidět svět. Pokud možno celý a ničím nepřibarvený. Chtěla bych znovu stát na vrcholcích rýžových plantáží, chtěla bych vidět Angcor Vat v Cambodgie
Nebaví mě ležet na pláži a koukat na moře a nebaví mě stereotyp. Mám ráda život na hraně, mám ráda tu chvíli, kdy pocit že už nemůžu dál vystřídá pocit naprostého nadšení, kdy totální vyčerpání vystřídá příval energie. Mám ráda ty chvíle, ve kterých si říkám, že právě tohle bych si chtěla pamatovat do konce života a mám ráda ty chvíle, kdy mám strach něco udělat, něco nového, něco nebezpečného, rozhodnout se........ a pak, když to udělám, ať to dopadne jak chce..jsem na sebe pyšná. Za to rozhodnutí, za to odhodlání, za to, že jsem sebrala všechnu odvahu. Tohle je pro mě ten pravý rockenroll...Tohle je to co mě baví...to, že jsem stále schopná posouvat své hranice a nacházet nové a nové záchytné body. Život je hra, a já jsem hráč. Hazardní.

Žádné komentáře:
Okomentovat